Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

Ve 2. veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018 Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) uspěly a k financování byly přijaty dva projekty, na jejichž přípravě se podíleli a realizaci bude zajišťovat odborný tým Výzkumného centra pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě pod vedením prof. PhDr. Ireny Korbelářové, Dr.

Projekt Kulinární dědictví českých zemí: paměť, prezentace a edukace je plánován na pět let, 2018 až 2022, a Slezská univerzita v Opavě je hlavním příjemcem-koordinátorem. Další příjemci, členové konsorcia jsou Národní zemědělské muzeum, s. p. o., Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. Uznané náklady projektu za dobu řešení projektu jsou celkem 18 163 tisíc Kč, z toho 8 880 tisíc Kč obdrží Slezská univerzita v Opavě. Univerzitní tým tvoří vedle řešitelky prof. Korbelářové dále PhDr. Radmila Dluhošová, Ph.D. (Ústav lázeňství, gastronomie a turismu FPF), Mgr. Petr Kozák, Ph.D. a Mgr. Hana Miketová (Ústav historických věd FPF), prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. (Ústav středoevropských studií FVP) a PhDr. Dušan Janák, Ph.D. (Centrum empirických výzkumů FVP), který bude v průběhu dokumentace a prezentace doplněn o další odborníky z praxe.

Projekt Kulturní tradice českého rybářství ve světle jeho využití v cestovním ruchu a krajinotvorbě je plánován na čtyři roky, 2018 až 2021, hlavním příjemcem-koordinátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze a Slezská univerzita v Opavě spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Národním zemědělským muzeem v Praze, Vysokou školou ekonomickou a Vysokou školou hotelovou s r. o. je dalším příjemcem, členem konsorcia. Uznané náklady projektu za dobu řešení projektu jsou celkem 12 122 tisíc Kč, z toho 1 201 tisíc Kč obdrží Slezská univerzita v Opavě. Univerzitní tým tvoří vedle řešitelky prof. Korbelářové dále PhDr. Radmila Dluhošová, Ph.D. (Ústav lázeňství, gastronomie a turismu FPF ) a Mgr. Igor Zmeták, PhD. (Ústav historických věd FPF). V průběhu výzkumu a akcí zaměřených na aplikaci do gastronomie a cestovního ruchu jej doplní další odborníci z praxe.

Irena Korbelářová

Kuchyně a kultura stolování na středověkých knížecích dvorech v Opavě a Ratiboři

Členové Výzkumného centra pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy se úspěšně zapojili do přípravy projektu "Kuchyně a kultura stolování na středověkých knížecích dvorech v Opavě a Ratiboři" z Programu Interreg V-A Česká republika - Polsko, Fond mikroprojektů 2014-2020 v Euroregionu Silesia (reg. číslo CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_013/0001140), který byl schválen k realizaci v období 11/2017-10/2018.

Vedoucím partnerem projektu je Národní památkový ústav, jehož tým bude pracovat pod vedením ředitele odborného pracoviště  v Ostravě a garanta projektu Mgr. Michala Zezuly. Polským partnerem je Powiat Racibórski, jehož tým povedou pí. Justyna Szyndler, mgr Romuald Turakiewicz a mgr Marcin Rezner.
V čele řešitelů za Slezskou univerzitu v Opavě, dalšího partnera projektu, stane prof. Irena Korbelářová. Její tým budou tvořit PhDr. Dalibor Prix, CSc. a Mgr. Hana Miketová, kteří se zaměří na kulturně historické aspekty sledované problematiky, a dále PhDr. Radmila Dluhošová, Ph.D., která bude spolu s Ing. Janou Stuchlíkovou z Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu a dalšími externími spolupracovníky připravovat kulinární event programy.

Projekt si klade za cíl rozvíjet kulturní a historický potenciál Euroregionu Silesia, jehož území je spojeno se společným vývojem území ve středověku. V jeho rámci bude připravena společná výstava na zámcích v Hradci nad Moravicí a v Ratiboři (Racibórz), publikace a doprovodné zážitkové akce, založené na prezentaci historické kuchyně a kultury stolování na dvorech opavsko-ratibořských Přemyslovců. Připomenuty budou významné mezníky daného regionu, mimo jiné vznik ustavení Opavského vévodství v roce 1318 a zejména sňatek Mikuláše II. Opavského a Anny Ratibořské v témže roce, stejně jako více než 150 let trvající společné dějiny obou knížectví pod vládou vedlejší linie Přemyslovců, započaté rokem 1336.

Irena Korbelářová

Svatby a svatební festivity v dějinách i současnosti

V samém závěru června proběhly v prostorách Gastrocentra Slezské univerzity v Opavě na Hradecké ulici hned dvě akce věnované svatbám a svatebním slavnostem v kulturně historickém kontextu. Pořadatelem první z nich, mezinárodního workshopu na téma Svatby a svatební hostiny. Tradice, sebeprezentace, kulturní transfer, bylo Výzkumné centrum  pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy Filozoficko-přírodovědecké fakulty.

Za pozornost stojí, že v roli referujících na něm vystupovali vedle akademických pracovníků především studenti magisterských a doktorských oborů. Na workshopu odezněla široká škála příspěvků, ve kterých byly připomenuty svatby z prostředí vysoké středověké aristokracie (dcery Karla IV. české princezny Anny Lucemburské s anglickým králem Richardem II., známé dodnes v britské tradici jako „dobrá královna Anna“ či členky jejího doprovodu, dcery těšínského knížete Přemysla Nošáka Markéty s anglickým šlechticem Fedbriggem). Z pozdějšího období si posluchači vyslechli referát o svatbě rakouského císaře Leopolda s Markétou Marií Terezou Španělskou se zaměřením na vídeňský svatební banket a následné festivity. Zajímavý byl příspěvek o disciplinaci společnosti raněnovověkých slezských měst na základě svatebních řádů z Břehu, Vratislavi či Krnova, dokládajících snahu samosprávných městských institucí o přísnou regulaci podoby svatebních oslav v duchu striktního dodržování rozdělení městské společnosti do různých sociálních vrstev formou předpisů omezujících množství a kvalitu konzumovaných pokrmů, nápojů, množství svatebních hostů apod.

Blok věnovaný tradicím a zvykům otevřel příspěvek o svatebních koláčích v jeho gastronomických i rituálních variantách jakožto fenoménu nejen české a moravské, ale středoevropské kultury. Následovaly dva příspěvky rozšiřující teritoriálně a kulturně záběr workshopu o problematiku týkající se česko-polského, resp. polského prostředí. Nejprve byly zahraničními hosty dr Gładkiewiczem a mgr Dunaj stručně představeny předsvatební rituály spojené s výběrem partnerů, námluvami a zásnubami, z nichž nejzajímavější bylo u nás málo známé podávání symbolických pokrmů nonverbálně deklarujících odmítnutí nápadníka (černá polévka, kapr na černo ad.). Do současnosti účastníky přenesl příspěvek o tradicích spojených se svatbou neboli „wiesielym“ na Těšínsku a zvycích, jež se podle aktuálně provedeného dotazníkového průzkumu dodržují dodnes.

Poslední vystoupení workshopu, charakterizující způsob předsvatební prezentace a zobrazení svatebních obřadů a festivit formou oznámení a zvacích listů, resp. výtvarných děl a fotografií, bylo koncipováno do podoby stručné prohlídky mikrovýstavy Svatební oznámení a fotografie. Uspořádána byla ve spolupráci badatelů a studentů již jmenovaného výzkumného centra Filozoficko-přírodovědecké fakulty a Ústavu středoevropských studií Fakulty veřejných politik.

Na výstavě byly prezentovány originální ateliérové a reportážní fotografie, z nichž nejstarší vznikly v roce 1911 a další pak pocházely převážně z 30. a 50. let, a dále svatební oznámení tradičního i moderního, ba nezvyklého charakteru. Mikrovýstavu doplnily výjimečné kusy z výbav nevěst, především výšivky, porcelán či granátové šperky. Na výstavu a závěr workshopu zavítal i vzácný host, ředitel přední polské vědecké knihovny prof. dr hab. Jan Malicki, který se ve své profesi literárního vědce dlouhodobě zabývá kulinární problematikou a festivitami.

Obě kulturně-historické akce probíhaly souběžně s tradičním setkáním gastronomických specialistů z pěti evropských zemí International Gastronomy Seminary 2016. Podpořeny byly z projektů Institucionálního plánu Slezské univerzity v Opavě pro rok 2016 a Studentské grantové soutěže.

Irena Korbelářová